Šrucha zelná (Portulaca oleracea) nazývaná také portulák nebo šrucha obecná[1] je jednoletá rostlina z čeledi šruchovité (Portulacaceae). Může dosahovat velikosti až 40 centimetrů.
Vyskytuje se téměř po celém světě. Od Severní Afriky, přes Evropu (včetně České republiky), blízký východ, Asii, Indický subkontinent, až po Malesii a Australasii. Vyskytuje se také na Americkém kontinentu, kde je považovaný za exotický plevel, nicméně existují důkazy, že se zde nacházel už v předkolumbovské éře.
Pro svoji mírně kyselou a slanou chuť je používána v kuchyních v téměř celé Evropě, na Blízkém východě, v Asii a v Mexiku. Jedlé jsou stonky, listy i poupata květů. Šrucha může být využita jako součást salátu, opečena na pánvi či připravena jako špenát. Je vhodná také do polévek a omáček. Australští domorodci z ní dělají chleba.
Šrucha je velmi významná svým, mezi rostlinami mimořádně vysokým, obsahem ω-3 mastných kyselin, zejména kyseliny α-linolenové a kyseliny eikosapentaenové.
Šrucha zelná je součástí tradiční čínské medicíny. Mezi její aktivní složky patří: noradrenalin, vápenaté soli, dopamin, DOPA, kyselina jablečná, kyselina citronová, kyselina glutamová, kyselina asparagová, niacin, alanin, glukóza, fruktóza a sacharóza. Betakyaniny izolované ve šruše zlepšily poznávací schopnosti u starých myší.
Je také klinicky účinná léčení ustního onemocnění lichen planus a listy jsou využívány pro léčbu hmyzího či hadího uštknutí, při popáleninách, vředech, bacilární úplavici, průjmech, hemoroidech, poporodním či vnitřním krvácení. Je však zakázaná podávat během těhotenství a lidem s nachlazením a slabým zažíváním.