Home | Bylinky | Máta | Máta peprná
Máta peprná (Mentha piperita nebo Mentha piperita) je vytrvalá bylina z čeledi hluchavkovité (Lamiaceae), rodu máta (Mentha). Kvete od července do září. Je to přirozený hybrid máty vodní a máty klasnaté (Mentha aquatica × Mentha spicata). Pravděpodobně pochází ze západní Evropy, konkrétně z Anglie, ale dnes už se pěstuje v mírných pásech celého světa. Můžeme ji znát pod lidovými názvy pepřová máta, balšám, větrová bylina, větrové koření, fefrminc a podobně.
Mátavý bylinný čaj 50 g Wolfberry
Listy máty peprné jsou využívány pro svoji podmanivou chuť i nezaměnitelnou vůni. Šálek mátového čaje po jídle je prevencí nafouklého břicha a navíc zvedne náladu.
Tuto léčivou bylinu znali už staří Egypťané a pro pradávné Araby byla mimo jiné symbolem přátelství a lásky. Uctívali ji a nosili u sebe, aby odháněla mouchy a hmyz. Listy máty se tradičně sbírají na počátku květu za suchého počasí okolo poledne a suší se zásadně ve stínu.
Koupit
Oddenek máty peprné má podzemní výběžky, lodyha je přímá, čtyřhranná, slabě ochlupená nebo lysá a nahoře se větví.
Nese řapíkaté listy s kopinatou až vejčitou čepelí. Květy mohou být růžové až nafialovělé a jsou uspořádány v hustých lichopřeslenech. Rostliny dorůstají padesáti až osmdesáti centimetrů.
Máta peprná málokdy roste volně v přírodě. Především se jí daří na vlhkých nevápnitých půdách v polostínu, ale může se vyskytovat i na sušších a slunných místech. Ze semen obvykle nevyrostou životaschopné rostliny, nejlépe se rozmnožuje dělením trsů, řízky nebo oddenky, většinou na jaře nebo na podzim. Pro svůj růst potřebuje hodně prostoru, a proto se nejčastěji pěstuje v květináčích, aby nezastínila ostatní rostliny. Jakmile se rozroste, už nepotřebuje téměř žádnou péči.
Máta posiluje nervovou soustavu a je skvělým doplňkem při léčbě trávících potíží, zánětů žaludku a střev. Preventivně lze účinků máty využít u žlučníkových nebo jaterních chorob a tišivě působí při zánělitvých onemocněnch horních dýchacích cest i bronchitidě.
Využití máty
Význam v léčitelství
Listy máty obsahují silici (1 až 2 %) s hlavními složkami mentolem (asi 50 %) a menthonem (asi 10 %). Dále silice obsahuje menthofuramen, piperot, třísloviny, hořčiny, flavonoidy, kyselinu octovou a dalších asi 40 látek. Tyto látky mají blahodárné účinky na činnost trávicího ústrojí. Máta pomáhá odstraňovat křeče, povzbuzuje vylučování trávících šťáv, působí protizánětlivě a proti nadýmání. Též podporuje funkci přídatných orgánů – jater, slinivky břišní a žlučníku. Inhalace máty pomáhá při zánětech dýchacích cest. Podstata působení mentolu spočívá ve snižování napětí hladkého svalstva. Snižování tlaku ve vnitřních orgánech zabraňuje a předchází bolestem. Mentol vyvolává také pocit chladu a znecitlivuje, proto se ztrácí nepříjemné pocity jako je například svědění. Při nechutenství se podává mátový čaj, máta působí i proti nespavosti, stresu a bolestem hlavy.
Potravinářství
Čerstvé listy se používají do omáček, moučníků, nápojů a salátů. Máta je jednou z ingrediencí do oblíbeného míchaného nápoje Mojito.
Používá se i k výrobě alkoholického nápoje, známého jako „Peprmintka“ nebo „Zelená“. Ze sušených listů a vrcholků stonků před rozkvětem se louhuje čaj, také se využívají při přípravě jehněčího masa či zeleniny. Mentol se přidává také do ústních vod a zubních past, žvýkaček, mentolových bonbonů a masážních gelů. Poslední dobou je ale nahrazován mentolem uměle vyrobeným.
Díky snadnému křížení existuje mnoho druhů rodu máta. Kromě máty vodní a klasnaté patří mezi nejznámější například máta vonná, máta okrouhlolistá nebo máta rolní. Samotná máta peprná se může vyskytovat v mnoha kultivarech, například máta peprná pomerančová, bergamotová, čokoládová, švýcarská či dokonce s vůní kolínské vody.
Jak pěstovat mátu
Čerstvé listy můžeme trhat celé léto. Nať se stříhá těsně před květem, nejlépe v poledních hodinách, protože tehdy obsahuje nejvíc silic. Za vhodného letního počasí tato rostlina dorůstá a může se sklízet podruhé. Při umělém sušení nesmí teplota přesáhnout 35 stupňů Celsia, protože poté se silice ztrácí. Sušenou mátu je potřeba skladovat ve vzduchotěsné nádobě, aby nezvlhla a neztratila své aroma.
Druhy máty
V přírodě České republiky vyrůstají, mimo rostliny ojediněle pěstované v zahradách, tyto druhy:
- máta dlouholistá (Mentha longifolia) (L.) Huds.
- máta klasnatá (Mentha spicata) L.
- máta rolní (Mentha arvensis) L.
- máta vodní (Mentha aquatica) L.
- máta vonná (Mentha suaveolens) Ehrh.
- polej obecná (Pulegium vulgare) Mill.
a tyto hybridy:
- máta dalmatská (Mentha ×dalmatica) Tausch (M. arvensis × M. longifolia)
- máta hebká (Mentha ×niliaca) Juss. ex Jacq. (M. longifolia × M. suaveolens)
- máta huňatá (Mentha ×rotundifolia) (L.) Huds. (M. spicata × M. suaveolens)
- máta jemná (Mentha ×gracilis) Sole (M. arvensis × M. spicata)
- máta křovištní (Mentha ×dumetorum) Schult. (M. aquatica × M. longifolia)
- máta peprná (Mentha ×piperita) L. (M. aquatica × M. spicata)
- máta přeslenitá (Mentha ×verticillata) L. (M. aquatica × M. arvensis)