Home | Bylinky | Kerblík třebule
Kerblík třebule (Anthriscus cerefolium) neboli třebule pravá je jednoletá rostlina z čeledi miříkovité (Apiaceae). Roste divoce, ale i v ČR se vzácně pěstuje a někdy zplaňuje. Má delikátní chuť připomínající estragon i petržel. Spolu s petrželkou, pažitkou a estragonem tvoří proslulou směs „jemných bylin“, které Francouzi přidávají k řadě pokrmů, především rybích, ale i vaječných, drůbežímu masu i do salátových zálivek. Kerblík samotný je výborný ve smetanových polévkách a omáčkách, nebo s dušenou mrkví na másle.
Tato bylinka obsahuje velké množství vitaminu C (120-140 mg/100 g), vitamín A (zhruba 15 mg/ 100 g), hořčík, železo, karoten. Kerblík má kladný vliv na látkovou výměnu. Při potížích se zažíváním vám pomůže nálev z kerblíku. Listy kerblíku v pokrmech podporují správné trávení. Můžete si z něj připravit čaj na žaludeční obtíže, pomáhá také při zánětech močového ústrojí či ledvin. Působí močopudně a podporuje snadnější vylučování. Je vhodný při redukčních dietách, detoxikuje organismus a jeho konzumace se doporučuje lidem s vysokým krevním tlakem.
Kerblík vám také bude vhodným společníkem při dietách. Podporuje trávení, umí si poradit s detoxikací játer, žlučníku a ledvin, zlepšuje krevní oběh a pomáhá při vysokém tlaku a onemocnění kloubů. Má protizánětlivé účinky a doporučuje se při bronchitidě. Roztlučená rostlinka se používá jako teplý obklad při léčení různých zranění.
Kerblík patří mezi chuťově jemnější bylinky, jako je např. pažitka nebo estragon. Chutí estragon lehce připomíná, chutná také po petrželce a sladce po anýzu. Výborně se hodí ke středomořské kuchyni. Využití najde převážně ve francouzské kuchyni. Používá se při přípravě ryb, vegetariánských pokrmů, polévek, dodá chuť smetanovým omáčkám i dušené mrkvi. Můžete ho použít také na pečené brambory. Vyzkoušejte ho do domácí sekané či karbanátků, takto ochucené mleté maso (spolu s dalšími ingrediencemi) je výborné na gril, jako základ do domácích, letních hamburgerů.
Kerblík je jednoletá rostlina vysoká až 70 cm. Jeho černé a lesklé plody vyséváme do volné půdy na polostinná místa; nesnáší vyprahlé lokality. Úrodu listů zvýšíme odřezáváním květních stvolů. Kerblík totiž po odkvětu odumírá a zasychá. Listy kerblíku jsou velice jemným kořením, typickým především pro rafinovanou francouzskou kuchyni. Vzhledem k snadno prchavému arómatu, připomínající směs anýzu a petržele, přidáváme je k teplým pokrmům až v poslední fázi úpravy, a to nejlépe čerstvé. Můžeme ho také pěstovat v truhlíku za oknem.