Bedrník anýz

Home | Bylinky | Bedrník anýz

Bedrník anýz (Pimpinella anisum) je jednoletá rostlina z čeledi miříkovité (Apiaceae) pocházející ze Středozemí a Malé Asie.

Pro léčebné využití i jako koření se používá plod – dvounažka zelenošedé, šedožluté či šedohnědé barvy. Sbírá se v srpnu až září, plody se nechají dozrát, suší se v tenkých vrstvách. Při sběru v terénu je možnost záměny s jedovatými plody bolehlavu.

Anýz příjemně voní a má nepatrně sladkou chuť. Ta je často přirovnávána k lékořici, ale jsou lehfce odlišné.

Účinné látky anýzu

Anýz obsahuje silici (2-6 %) v závislosti na oblasti pěstování. Hlavními obsahovými látkami silice je trans-anethol (80-95%), přičemž cis-anethol je mnohem méně zastoupen pouze v rozsahu 0,3-0,4%, pokud je skladován v temnu. Minoritními látkami jsou 4,4´-dimethoxystilben, anisaldehyd, estragol, pseudoisoeugenyl-2-methylbutrát, epoxypseudoisoeugenyl-2-butyrát, linalool, limonen, α-pinen, acetaldehyd, p-kresol, kreosol, β-farnesen, ɣ-himachalen, a kurkumen. Dále plod obsahuje 15-20 % tukových látek (včetně β-amyrinu, stigmasterolu a jejich solí palmitátů a stearátů), 5-7 % pentosanů, 4 % cukrů, 3 % furfurolu; také fenolické kyseliny a flavonolové/flavonové glykosidy (kvercetin-3-glukuronid, rutin, luteolin-7-glukosid, isoorientin, isovitexin , myristicin a apigenin-7-glukosid), okrajově pak kumariny (bergapten, umbelliprenin, umbelliferon, skopoletin).

Využití anýzu

Zralý anýz aromaticky voní a má kořenitou nasládlou chuť. Vůni dodává silice, ve které je hlavní složkou anetol. V léčebném využití se využívá hlavně nálev, méně již čistá silice, v případech předávkování silicí může dojít k otoku mozku a plic.

Anýz je výborným prostředkem podporujícím vykašlávání. Žvýkání semen anýzu zabraňuje páchnutí z úst. V trávícím traktu působí spasmolyticky. Jeho použití je vhodné i v pediatrii. Podporuje tvorbu mateřského mléka, do nějž se jeho účinky také přenáší. Zvyšuje tvorbu žluče, urychluje trávení, omezuje plynatost. Působí proti střevním katarům, křečím trávicího traktu.

Jeho použití je mnohostranné. Dává se do pečiva, do chleba, při nakládání červené řepy, červeného zelí. Hodí se i do jablečného a hruškového kompotu. Špetka anýzu je vhodná k žampionům, k rybám. Je součástí mnoha kořenitých směsí. V indické a čínské kuchyni je častý v masitých pokrmech. Vyrábějí se z něj likéry, je součástí léčivých čajů při nadýmání a odstraňuje z pokrmů nepříjemné pachy a aromatizuje je.

Využití anýzu v léčitelství

Kořeny této rostliny poskytují dobré služby na jaře a na podzim, tj. v době největšího nebezpečí nachlazení. Podporují vylučování a měly by být vždy po ruce při katarech dýchacích cest, a hrtanu. Současně řídí sekreci žaludku. Mohou se používat jako čaj, nebo se připraví extrakt z jednoho dílu kořenů a pěti dílů koňaku: třikrát denně se 20 až 40 kapek tohoto extraktu užívá na kostce cukru.

Pěstování anýzu

Anýz pěstujeme na slunném stanovišti chráněném před větrem. Anýzu se daří v lehké, písčitohlinité půdě s dostatkem vápníku a dobrou propustností. Anýz nesnáší přímé hnojení chlévským hnojem, přihnojujeme N:P:K = 1:2,5:3,5. Na zálivku není anýz náročný, dbáme na vydatnou zálivku v teplém a suchém počasí.

Pěstování anýzu ze semen

Semena anýzu vyséváme do hloubky 1 až 2 cm a do řádků 0,35-0,40 m. Výsev anýzu provádíme v březnu až dubnu. Semena anýzu vyklíčí zhruba po třech týdnech.

Sklizeň anýzu

Anýz sklízíme v momentě, kdy plody středových okolíků se zabarví do šedozelené barvy. Semena anýzu sklízíme v srpnu. Odřízneme květenství a necháme zavěšená na suchém místě směrem dolů, ideálně v teplotě 35 °C, semena anýzu zachytáváme na podložku. V kuchyni používám celá semena anýzu nebo drcený anýz.