Blahovičník eukalyptus

Home | Bylinky | Blahovičník neboli eukalyptus

Blahovičník (Eucalyptus), česky též nazývaný eukalyptus, je rod rostlin z čeledi myrtovité. Jsou to aromatické stromy a keře s jednoduchými celokrajnými listy. Nejvyšší druhy dorůstají výšky 80 až 100 metrů. Květy jsou oboupohlavné, obsahující větší počet tyčinek a uspořádané v okolíkovitých květenstvích. Plodem je dřevnatá tobolka.

Převážná většina blahovičníků pochází z Austrálie, pouze několik druhů se vyskytuje na Nové Guineji a východních ostrovech jihovýchodní Asie. Rostou na pestré škále biotopů od nížinných tropických deštných lesů po alpínské polohy či pouštní oblasti. V rozsáhlých oblastech australského kontinentu jsou dominantními dřevinami. Vlivem pěstování se rozšířily do tropů a subtropů téměř celého světa a řada z nich zdomácněla i na jiných kontinentech. Navzdory vitalitě nejsou příliš silnými invazními rostlinami. Květy jsou opylovány převážně hmyzem. Druhy rostoucí v sušších oblastech jsou velmi dobře přizpůsobeny požárům vegetace do té míry, že jsou na nich reprodukčně závislé. Blahovičníky obsahují širokou paletu účinných látek, z nichž jsou významné zejména silice. V roce 1996 byla v rámci taxonomické revize část druhů vyčleněna z rodu Eucalyptus do samostatných rodů korymbie (Corymbia) a Angophora. Patří mezi ně i známý blahovičník citroníkový (dnes korymbie citroníková).

Blahovičníky jsou dřeviny mnohostranného významu. V tropech a subtropech celého světa jsou to jedny z nejvysazovanějších dřevin. Rozsáhlé plantáže jsou zejména zdrojem dřeva a paliva, celulózy pro papírenský průmysl a silic. Používají se k zalesňování a rekultivaci, vysazují se jako stínící a okrasné dřeviny. Eukalyptové silice mají výrazné antimikrobiální a protizánětlivé účinky a mají význam v medicíně. Eukalypty patří k tradičním léčivým rostlinám domorodých Aboridžinců a našly cestu i do lidové medicíny na jiných kontinentech.

Účinné látky blahovičníku

Nejznámějšími a nejvíce využívanými obsahovými látkami blahovičníků jsou prchavé oleje neboli silice. Jejich celková skladba je u různých druhů rozdílná a podílejí se na ní zejména různé terpeny, triketony a jednoduché acylfloroglucinoly. Eukalyptové silice mají antimikrobiální účinek vůči celé řadě patogenních mikroorganismů, na němž se podílí řada různých složek. V silici blahovičníku kulatoplodého i řady dalších druhů převažuje eukalyptol (1,8-cineol), u nějž byly m.j. prokázány výrazné protizánětlivé účinky. Z dalších monoterpenů obsahuje tato silice zejména limonen, p-cymen, α-terpineol, α-phellandren a piperiton. Byl u ní prokázán antibakteriální účinek m.j. vůči Staphylococcus aureus a rovněž antimykotické působení vůči různým houbám. Působení odpařené silice (inhalace) se v testech ukázalo jako účinnější než její podávání v tekuté podobě. Silice má rovněž insekticidní účinek vůči komářím larvám. Z jiných druhů eukalyptů byl izolován např. krypton, vomifoliol, geranial, neral a jiné prchavé monoterpeny. Ze skupiny seskviterpenů byly zjištěny aromadendren, globulol, viridiflorol, eudesmol aj. Z neprchavých sloučenin obsahují blahovičníky zejména různé deriváty acylfloroglucinolu, flavonoidy (např. rutin), třísloviny, triterpeny a glukoestery kyseliny oleurové. Některé druhy obsahují i kyanogenní glykosidy, z nichž se po poškození tkání uvolňuje jedovatý kyanovodík. Byly zaznamenány otravy dobytka po konzumaci listů Eucalyptus cladocalyx a medvídků koala po listech Eucalyptus viminalis.

V listech i dalších vegetativních orgánech blahovičníků byl zjištěn účinný inhibitor klíčení semen a fotosyntézy vlivem inhibice transpirace (blokování otevírání průduchů). Látka je odvozena od floroglucinolu a je známa jako grandinol. Poprvé byla izolována z druhu Eucalyptus grandis, později však byla prokázána i u jiných druhů.

Využití blahovičníku

V listech blahovičníků jsou obsaženy silice zvané eukalyptol (cineol), které působí příznivě na lidské zdraví. Ničí bakterie, pomáhají s léčbou astmatu, záněty průdušek, bolestmi v krku, kašlem, nachlazením a záněty nosních dutin. Silice dokonce působí i proti některým virům (spalničky, spála a herpes), ale také proti obyčejným křečím. Eukalypty jsou i antiseptické (vládáme či vtíráme do ran), snižují horečky a pomáhají při bolestech hlavy a migrénách. V podobě mastí pak ulevují od revmatických bolestí.

Domorodí Aboridžinci používali tradičně listy a kůru eukalyptů při nachlazení, chřipce, bolestech zubů, horečkách, průjmech, hadím uštknutí a dalších neduzích. Exudát, získávaný z porušených kmenů, se zejména aplikoval na otevřené vředy, užíval se však i vnitřně při léčení různých chorob. Řada druhů nalezla své místo v lidové medicíně i v jiných částech světa včetně Evropy. Sušené listy se kouří při astmatu, inhalace páry procházející čerstvými listy pomáhá při respiračních onemocněních a nachlazení. Oleje jsou používány při bakteriálních infekcích, kožních parazitech a při léčení urogenitálních onemocnění. Několik kapek eukalyptového oleje se přidává do koupele k uvolnění těla i mysli. Eukalyptové oleje se používají i v aromaterapii.V Číně je vyluhováním sušených listů horkou vodou získáván extrakt, který je požíván jako analgetikum, antipyretikum a protizánětlivý prostředek.[16][4] Z tlusté kůry eukalyptů vyráběli domorodí Aboridžinci nádoby na uchovávání vody, mísy a talíře. Z kůry blahovičníku pobřežního vyráběli domorodci v povodí řeky Murray kánoe. Kusy kůry o délce asi 3 metry byly svazovány pevnou a vláknitou vnitřní, lýkovou částí kůry. Z tvrdého dřeva vyráběli bumerangy, vrhače oštěpů a štíty.

Eukalypty jsou významné medonosné dřeviny, kvalita medu však u různých druhů není stejná. Med z květů Eucalyptus melliodora je v australské Victorii považován za nejlepší med této oblasti.

Eukalyptový olej

Eukalyptový olej byl jedním z prvních produktů vyvážených z Austrálie. Již koncem 18. století byl získán olej z druhu Eucalyptus piperita, který vůní připomíná mátu. Olej blahovičníku kulatoplodého, získávaný z divoce rostoucích stromů v lesích Tasmánie, se stal koncem 19. století součástí trhu v západní Evropě. Používal se zejména do deodorantů, sedativ, desinfekčních a konzervačních prostředků. V současnosti je hlavním zdrojem oleje a silic v Austrálii druh Eucalyptus polybractea. V průmyslovém měřítku jsou silice získávány rovněž z druhů blahovičník kulatoplodý, Eucalyptus dives, E. exserta, E. radiata, E. smithii a E. staigeriana. Cineol je získáván převážně z blahovičníku kulatoplodého jako vedlejší produkt z plantáží pro dřevo a celulózu. Z druhu E. staigeriana je získáván citral, silice s citrónovou vůní, z druhu E. olida E-methylcinamát. Z druhů Eucalyptus crenulata a Eucalyptus aggregata se získává β-fenylethyl-fenylacetát, používaný k aromatizaci potravin.

Éterický olej Eucalyptus Globulus Nobilis Tilia

Eucalyptus Globulus má silné protizánětlivé a antiseptické účinky. Je vhodným pomocníkem při nachlazení i zánětech horních cest dýchacích a onemocnění močových cest. Pomáhá uvolnit bolavé svaly a klouby.

Koupit

Celulóza a papír

Eukalypty jsou významným zdrojem celulózy, využívané především v papírenském průmyslu. Slouží zejména k výrobě kartónů, tapet, záchodového i kancelářského papíru a dokonce i oblečení včetně součástí vojenských uniforem. Vedlejším produktem této výroby je lignin, hemicelulóza a palivo. Klasický kancelářský papír vyráběný ve Velké Británii obsahuje asi 55 % celulózy z listnatých dřevin s převahou eukalyptové celulózy, dále 20 % celulózy z jehličnanů a 15 % plniv. Eukalyptová celulóza je vyráběna nejen v Austrálii, ale i v jiných zemích včetně některých jihoevropských států. Významným vývozcem je např. Brazílie, kde sídlí gigantická firma Fibria (dříve známá jako Aracruz Celulose).[4] Ve Španělsku je k tomuto účelu na plantážích pěstován zejména blahovičník kulatoplodý, blahovičník pobřežní a druh Eucalyptus nitens.

Nejznámějšími druhy blahovičníků

• blahovičník Gunnův (Eucalyptus gunnii)
• blahovičník citrónový (Eucalyptus citriodora)
• blahovičník královský (Eucalyptus regnans)
• blahovičník kulatoplodý (Eucalyptus globulus)
• blahovičník oloupaný (Eucalyptus deglupta)
• blahovičník pobřežní (Eucalyptus camaldulensis)

Nejznámějšími druhy blahovičníků jsou blahovičník Gunnův (Eucalyptus gunnii), blahovičník citrónový (Eucalyptus citriodora) a blahovičník kulatoplodý (Eucalyptus globulus), který se ale nehodí do květináče umístěného v bytě. Je totiž příliš velký, má roční přírůstek podle podmínek 3 až 10 metrů!

Blahovičník Gunnův

Blahovičník Gunnův patří k nejvoňavějším a pochází z Tasmánie, blahovičník citrónový dorůstá v přírodě výšky až 50 metrů, úspěšně jej však můžeme tvarovat, proto se jeho velikosti nemusíme bát. Citrónovou vůni uvolňují jeho chlupaté listy již při jemném doteku. Má zajímavé eliptické až oválné, modro-šedé listy, které jsou pokryty voskovým povlakem. Obsahují vonné silice, které se uvolňují do okolí. Kvete uprostřed léta drobnými, bílými květy v malých hroznech.

Blahovičník citrónový

Citronový eukalyptus (Eucalyptus citriodora), známý také pod názvem blahovičník, je víceletá rostlina se stálezelenými listy a bílými květy. V našem podnebí se pěstuje v interiéru. Vydává citronově eukalyptovou vůni, která odpuzuje hmyz.

Blahovičník kulatoplodý

Blahovičník kulatoplodý je velmi rychle rostoucí strom (roční přírůstek 3 – 10 metrů). V Austrálii dosahuje výšky až 65 metrů, v Evropě pak maximálně 45 metrů. Mladé exempláře mají kuželovitou korunu, starší mají kulový tvar, přičemž celek tvoří několik jednotlivých podkorun. Kmen je většinou rovný a vysoký. Hladká kůra se samovolně odlupuje v dlouhých pruzích a tím zapříčiňuje, že kmen a všechny větve jsou poseté bělavými nebo barevnými skvrnami. Větve jsou velmi křehké, u mladších jedinců jsou odstávající, u starších pak jsou strmě vztyčené.

HerbalMed® pastilky Dr. Weiss Eukalyptus a máta

HERBALMED® pastilky Dr. Weiss – Originální švýcarské bylinné pastilky se vyrábějí podle původní receptury ve Švýcarsku. Účinnost a jedinečnost zaručuje pečlivě kontrolovaná kvalita a unikátní kombinace více než 20 extraktů z léčivých bylin, medu a vitaminu C.
Blahovičník kulatoplodý (Eucalyptus globulus) obsahuje rostlinné silice, které působí antisepticky, zklidňují nosní sliznici a podporují fyziologické funkce dýchacího systému; extrakt z listu. Máta peprná (Mentha piperita) obsahuje rostlinné silice, mentol a třísloviny, které pomáhají zlepšit průchodnost nosu; extrakt z listu. Pastilky dále obsahují včelí med, menthol, eukalyptový olej, šalvějový olej, vitamín C a extrakt z 20 léčivých bylin.

Koupit

Jak pěstovat eukalyptus

Eukalyptus určitě pěstujte jako pokojovou rostlinu, která však miluje letnění a na podzim je dobré ji před zazimováním radikálně seříznout. Blahovičník je prostě ideální rostlinou takzvaně přenosnou. Nevadí mu dokonce ani neustálé přemísťování z místa na místo v závislosti na počasí. Na zimu eukalyptus umístíme do nepříliš vytápěné, chladné místnosti (5 až 10 oC), zimní zahrady, případně snese i studený skleník. Ovšem větší eukalypty ve formě keřů či stromků, nejlépe druh blahovičník Gunnův a blahovičník citrónový, snáší dobře nízké zimní teploty, ale i tak vyžadují před mrazem ochranu, například v podobě netkané textilie, pytloviny nebo bublinkové fólie.

Blahovičník můžeme pěstovat ze semen (výsev provádíme v únoru až březnu na povrch substrátu). Substrát udržujeme vlhký, ale ne přemokřený. Ne že by to rostlinám blahovičníku vadilo, ale jde o riziko plísní. Ideální teplota pro klíčení je okolo 18 °C a semínka nám vyklíčí za cca 1 až 2 týdny. Zeminu namícháme v poměru 60% zahradnický substrát a 40% rašelina.

Eukalypty rostou rychle, proto vyžadují jednou za dva roky přesazení do větších květináčů, nejlépe na jaře. Při přesazování nesmíme porušit kořeny rostlin, jinak by nejspíše uhynuly. Zajímavostí je, že pro vysoký obsah silic v listech nejsou eukalypty napadány škůdci a chorobami. Bohatého větvení rostlin dosáhneme letním zaštípnutím vrcholů. Eukalypty jsou pak košatější a mají hezčí tvar. Uříznuté výhonky navíc lze dát do vázy s vodou, kde rychle pustí kořeny. Čili dalším způsobem množení eukalyptů jsou řízky. Výborně se též hodí sušené výhony například do skříní s oděvy, které zatuchají. Fungují i proti molům.

Ideálním stanovištěm blahovičníků je chladnější místo s dostatkem rozptýleného světla. Nesnáší dobře přímé slunce, proto je v bytě ideální západní či východní okno. Naopak ale za nedostatku denního světla se blahovičníky začnou vytahovat a mají tedy dlouhé, slabé a jen řídce olistěné výhony. Pokud jsou eukalypty naopak vystavené nadměrnému slunečnímu záření, natočí listy tak, aby se před žárem ochránily. Důsledkem je, že rostliny pak neposkytují téměř žádný stín.

Obzvláště v létě vyžadují rostliny bohatou zálivku, substrát ale nesmí být dlouhodobě zamokřen. V zimě zálivku omezíme podle teploty okolního prostředí (čím tepleji je v místnosti, tím častěji zaléváme). Zemina by měla v zimě vždy trochu vyschnout, ale ne přeschnout. Nejméně dvakrát do měsíce rostliny přihnojujeme běžným hnojivem pro pokojové květiny.